Při vstupu do národního parku Garajonay máte nevyhnutelně pocit, že jste jeho součástí, uvězní vás v každém koutě, kam se zatouláte… a co teprve když cestu podniknete na podzim!!!!
Na podzim se v lese ozývá příroda a začíná se měnit. Spokojená po letním spánku se začíná probouzet a s příchodem dešťů se odívá do různých odstínů zelené. Tento scénář doprovází podzimní světlo, které dává zvláštní záři každému koutu, každému lišejníku, každému kmeni a ještě více zvýrazňuje, pokud je to vůbec možné, zbarvení parku. S prvními dešti se na této podívané podílí i houby, které přispívají svými pestrými barvami a narušují zeleň tak charakteristickou pro Garajonay.
Vavřínový les je tvořen stromy s neustále zeleným listím, takže se zde nesetkáte s masivním opadem listů jako u jiných druhů a v jiných zeměpisných šířkách. Turisty po cestě těší listy, které pokrývají stezky, zbytky listí, jež se tu rok co rok hromadí a zbarvují povrch do okrových a červených odstínů, zatímco obohacují půdu svou organickou hmotou.
V lesní krajině nikdy nechybí mlha, která se objevuje a mizí v tanci neseném vánkem, a je svědkem pasátů, které na ostrovech převládají.
Cestovatelé se někdy ptají, zda je vhodné procházet se parkem v mlze nebo dešti, a odpověď bez váhání zní, že je to nejen vhodné, ale i nezbytné! Zvláště v tomto ročním období si procházku v parku můžete výjimečně užít. Právě tyto jevy se starají o přežití a zachování tohoto prastarého lesa a zásobování ostrova vodou. Na Kanárských ostrovech totiž téměř nejsou stálé vodní toky, které by protékaly roklemi a poskytovaly závlahu. La Gomera je výjimkou. Pouhých 300 kilometrů od Sahary, největší pouště planety, protéká v Garajonay celoročně 5 vodních toků. Největším a nejpozoruhodnějším z nich je potok El Cedro. Poslouchat jeho křišťálovou vodu protékající horami a osvěžit se jeho čistou vodou je snadné. K tomuto symbolickému místu v srdci Garajonay nás zavedou trasy 2, 8 a 9 národního parku. Trasa 9 nás zavede z Contadera do vesničky El Cedro, kolem poustevny Lourdes a její rekreační oblasti, kde si můžeme odpočinout a osvěžit se. Tato šestikilometrová středně náročná trasa končí u přírodního vodopádu, který celoročně napájí zemědělská pole v severní části ostrova. Po cestě se můžete kochat endemickými stromy Garajonay, jako jsou hruškovec, pikonie ztepilá a vavřín. Právě poslední jmenovaný dal jméno vavřínovému lesu, a pokud ho chcete rozpoznat, musíte si prohlédnout na jeho listy: vedle středového nervu uvidíte několik malých žlázek, a pokud máte možnost prohlédnout si jeho plody, připomínají černé olivy. S vavřínem jste se již setkali!
Příběhy, které jsme jako děti milovali, se vždycky odehrávaly v lese, v pozadí se ozývaly zvláštní zvuky, z větví visel mech a lišejník, o hlavní hrdiny se otírala mlha a my jsme si dokázali představit i vůně. A co může být lepšího než to prožívat i nyní? Při podzimní procházce parkem se vrátíte do těch dětských okamžiků, uvidíte, že vás bude po celou dobu procházky provázet úsměv, protože znovu pocítíte to mravenčení, když jste jako si děti četli nebo vám někdo vyprávěl dobrodružné příběhy.
A pro ty nejmenší? Pro ně je to zásadní, protože jejich fantazie překypuje těmito krajinami, každý metr lesa je skutečnou scenérií, která odráží jejich představy. Příběhy o skřítcích a vílách ukrytých mezi padlými kmeny, mezi větvemi propletenými lišejníkem, s tančící mlhou plynoucí okolím.
Ano, podzimní park je dalším příběhem, dalším příběhem z dětství, ale tentokrát ho prožijeme jako hlavní hrdina.
